Vyšší věk a hledání práce – situace na trhu práce, cizí jazyky, znalost počítačů

Věková diskriminace

Diskriminace kandidátů vyššího věku je dle platné pracovně právní legislativy zakázána a z tohoto důvodu by k ní nemělo docházet. Přesto se často stává, že kandidáti, kteří mají v rodném listu datum narození starší než jakou má generace ambiciózních a ale tak zkušených „kariérových vlčáků“, podléhají depresím ze svého věku a situace na trhu práce. Nutno říci, že někdy je tato skepse oprávněná a některé společnosti mají jasnou představu o věku kandidátů na nabízená volná pracovní místa, což vzhledem k výše uvedeným legislativním normám není úplně v pořádku, ale asi je velmi těžké diskriminaci podle věku potenciálnímu zaměstnavateli prokázat.

Z výše uvedených důvodů navrhuji se zaměřit na faktory, které jsou starší kandidáti schopni ovlivnit a které mohou zvýšit šance při hledání zaměstnání.

Limitující faktory kandidátů vyššího věku

Asi nejvyšším handicapem starších kandidátů na trhu práce je způsoben historickými změnami, která nastali díky „Sametové revoluci“ v listopadu roku 1989. Generace nynějších padesátníků tehdy v nejproduktivnějším pracovním věku, která byla komunistickým režimem velmi systematicky připravována na práci v plánovaně řízeném hospodářství, na mezinárodní obchod zaměření na Sovětský Svaz a další země komunistického bloku (zejména v rámci RVHP), jazykově vybavená zejména ruským jazykem a nástup tržního hospodářství, anglického jazyka a počítačů velmi drasticky změnil situaci na trhu práce. Další poměrně důležitou změnou je samotný nástup demokracie, který v práci změnil náhled na chování a jednání zaměstnanců vůči nadřízeným i vůči klientům a zákazníkům společností. Dále bychom mohli diskutovat o faktorech jako věk ve vztahu k zdravotním problémům a nemocnosti, věk ve vztahu k pracovní motivaci, věk a flexibilita starších kandidátů. Jde však o faktory, kterou jsou ryze individuální a ačkoliv jsou předmětem předsudků některých personalistů, nebudeme se tímto v článku zabývat.

Konkrétní nedostatky „starší kandidátů“:

Znalost výpočetní techniky a internetu.

Znalost práce na PC a využívání elektronické pošty, internetu a dalších IT nástrojů a technologií je častou označována jako nejslabší faktor, který vede k nezaměstnání kandidáta staršího věku. Po revoluci v roce 1989 nebyla penetrace výpočetní techniky v ČR nijak vysoká a lidí v uvedeném věku nejevili přílišný zájem se s počítačem neučit a spíše se jich báli a měli z výpočetní techniky strach. Postupem času byli nuceni se s PC naučit, ale stále se zdá většina kandidátů jako by měla z PC respekt. Pokud staršímu kandidátovi sdělíte, že by se musel naučit jiný program pro email (například Thunderbird), když umí pouze s Outlook Expessem, tak téměř podlehne panice, zatímco mladší kandidát řekne bez mrknutí oka, že to bude v pohodě. Jaké je potom překvapení, když se mladý člověk učí a seznamuje s novým programem stejnou dobu jako kandidát starší.

Znalost cizího jazyka - ruština

Znalost cizího jazyka je do jisté míry handicapem, který může ovlivnit, zda budete nebo nebudete přijati na pracovní pozici. Ruský jazyk nebyl v devadesátých letech zrovna nejvyhledávanějším jazykem, ale vzhledem k dalšímu rozvoji politické a hospodářské situace v Evropě jeho důležitost v posledních letech roste.

Znalost dalších cizích jazyků

Znalost angličtiny nebo němčiny je pro některé pozici nezbytná. Většina ze „starší generace“ se přesto vrhla na studium cizího jazyka a určité znalosti dosáhla. Dá se očekávat, že není možné konkurovat „mladým“, kteří strávili rok v USA nebo Velké Británii, ale… Ale na druhou stranu, ne na všech místech se potřebná znalost Aj na úrovni FCE (asi nejznámější jazyková zkouška). Z tohoto důvodu je třeba definovat co možná nepřesněji znalost jazyka. Nepřidávat si, ale ani se nepodceňovat. Právě uvedené podceňování, že velkým problémem. Zatím co 20 kandidát napíše do CV Aj komunikativně a je schopen říci pouze „Good morning, my name is …,“ tak starší kandidát, který komunikoval v práci s německým nadřízeným nebo klientem napíše němčina pasivně. Z uvedeného příkladu vyplývá, že ani jeden kandidát není objektivní ve znalosti cizího jazyka, ale zkuste uhodnou, který z nich bude (ve většině případů) ve výhodě. Určitě není dobré se podceňovat, protože na trhu práce platí to samé jako v tržní ekonomice:
Kdo si co urve (zargumentuje, vyjedná), tak to potom má.

Pokud je Vaše znalost jazyka odpovídající tomu, že jste schopni stvořit CV v cizím jazyku, tak si CV určitě v tomto cizím jazyku vytvořte. Nechte si poté životopis zkontrolovat u známých, kteří jazyk ovládají ještě lépe.

Pokracování článku Vyšší věk a hledání práce II. – životopis, výběrový pohovor, rady

Téma Výběr vhodného povolání a trh práce anglicky: Job search information
Otázky a odpovědi na téma: Výběr zaměstnání a trh práce

Počet zobrazení článku Vyšší věk a hledání práce – situace na trhu práce, cizí jazyky, znalost počítačů: 16772

Vyšší věk a hledání práce – situace na trhu práce, cizí jazyky, znalost počítačů - Komentáře čtenářů Přidat vlastní komentář

Výběr vhodného povolání, personální inzerce, trh práce

Další články z kategorie

Všechny dotazy z rubriky: Výběr vhodného povolání, personální inzerce, trh práce